Vzpomínka na naše drahé zesnulé...
Přes tisíc let ctí křesťanská Evropa Památku zesnulých. Historie ji poprvé zaznamenala v r. 998 ve francouzském benediktinském klášteře v Clugny opatem Odillonem, odtud se rozšířila dál do katolické Evropy a od 14. století zakořenila i v Římě.
Na 1. listopad je stanovena Slavnost všech svatých a následujícího dne, tedy 2. listopadu se slaví Památka zesnulých. Ten den, jemuž říkáme Dušičky, je skutečně zasvěcen duším zemřelým, "dlejícím v očistci", tedy na jakémsi prahu, kde se rozhoduje o jejich dalším bytí a duše se na tuto cestu připravují. A 2. listopadu se živí modlí za tyto zesnulé, aby jejich hříchy byly odpuštěny či alespoň zmírněny. Lidé chodí na slavnostní mše a navštěvují na hřbitovech hroby svých blízkých zesnulých. Zapalují svíčky, které mají představovat život a zdobí hroby květinami a věnci.
2. listopadu bychom měli vzpomínat na své drahé, kteří již nejsou mezi námi. Zapálit pro ně svíčku, věnovat jim upřímnou modlitbičku. Anebo si, každý dle svého, jednoduše třeba u lahvinky vína a několika voňavých svíček vytáhnout rodinné album a u rozpraskaných černobílých fotek se snažit vybavit jejich tvář, pohyby i slova, zkrátka jací byli, když tu ještě byli...
Večer dušiček je údajně nejtajmnějším v roce...
Takže mami, a všechny naše dušinky, Vaši, babinky a dědové, prostě všichni nám blízcí, modlíme se za vás, a tady pálíme svíčičky...
Halloween po česku - dušičky
V Evropě se Halloween slaví jako dušičky. Tato vzpomínka na zemřelé se slaví 2. listopadu. Zapalují se svíce na hrobech, přináší květiny a věnce. Lidé vzpomínají na ty, kteří už nejsou mezi námi.
Naše milovaná maminka...
Nikdy na tebe nezapomeneme maminečko,
ani na ostatní naše drahé zesnulé...
25.8.1937 - 3.5.1996
Modlíme se za vás!!!
Druhá květnová neděle patří všem maminkám!
"Den matek"
Děkuju Ti naše milá maminečko za všechnu lásku, kterou jsi nám celý život dávala a nechala nám navždy v našich srdíkách!!!! Moc nám chybíš!!!
A opět tady máme třetí květen...
25.8.1937 - 3.5.1996
Mami naše, zůstala jsi v našich srdíčkách a nikdy, opravdu nikdy na tebe nezapomeneme...
Stále vzpomínáme...
Kytička fialek
- Podruhé nesmíš utrácet,
prozraď mi, kolikpak stála!
A těch pár maminčiných vět
znal jsem už téměř nazpaměť.
Šetřila vždycky z mála.
- K holiči radši měl bys jít.
To znám již, teď možná dodá:
- Zítra budeš chtít na sešit,
a kde mám na to všechno vzít,
krejcaru je dnes škoda!
Jen násilím ji stiskl jsem
ten modrý chomáček jara.
Když splácela mi polibkem,
Zaševelilo jejím rtem:
- Synáčku, už jsem stará.
Rok co rok se tak zlobila,
později míň už sice.
Když vázičku si rozbila,
dávala kvítka spanilá
do sklenky od hořčice.
Hodiny bijí za stěnou,
děsí mě němota zdiva.
Maminka, tvář již zastřenou,
na lůžku leží, s kolenou
nehybně sukně splývá.
Zvedám jí ruku. Je v ní chlad,
prsty jsou přitisklé k dlani.
Kytičku chci jí do ní dát,
Už naposledy tentokrát.
A ještě se mi brání.
Odkdy se slaví Den matek?
Den matek má své kořeny v Americe. V roce 1905 dostala Ann
Narcisová po smrti své matky nápad. Chtěla vybrat den, který by
byl oslavou všech matek. V roce 1914 byl tehdy ve Spojených
státech zaveden nový svátek - Den matek.
Nápad pochází z Ameriky
V Československu byl Svátek matek zaveden ve 20. letech
z podnětu předsedkyně Československého červeného kříže Alice
Masarykové, dcery prvního československého prezidenta. Po únoru
1948 ho nahradil Mezinárodní den žen, který připadal na 8. březen
a měl oslavovat všechny ženy. Den matek se dnes slaví každou
druhou květnovou neděli. Je to den, kdy se na sladkou pusu těší
každá maminka!
Nezapomeňte!
Dnes máme smutné víročí...
25.8.2007
Nikdo neví, co je smrt, a přece se ji všichni bojí, jako by uznávali, že je největším zlem; třeba je pro člověka největším dobrem... Platón
Milá maminečko, přejeme Ti všechno nejlepší k nedožitým kulatým 70-tým narozeninkám... Zůstala jsi navždy v našich srdíčkách... 
Odešel nám náš milý taťka - evičky manžel...
odešel jsi...
Odešel jsi, tam - mezi anděly,
i když jsme to my vůbec nechtěli...
Odešel jsi daleko, do onoho světa,
nevrátí Tě zpět už žádná ta "kouzelná věta"...
Odešel jsi taťko náš, ač nerad, s nevolí,
je pro Tebe úleva že nic Tě nebolí...
Odešel jsi náhle do nebe, taťko náš,
však v srdcích našich navždy a s láskou zůstáváš...
Dari
31.5.2007
Den matek
Historie Dne matek
PRVNÍ ZPRÁVY o "předchůdci" Svátku matek sahají do Anglie 16. století. Tehdy se tomuto dni říkalo Mateřská neděle nebo Neděle matek (Mothering Sunday) a slavil se na počest všech anglických matek v období zvaném Lent (tj. čtyřicetidenní postní období od Velikonoc). V USA poprvé Den matek navrhla v roce 1872 Julia Ward Howeová a věnovala tento den míru. Na sklonku 19. století se Anna Reevers Jarvisová z Philadelphie, matka 11 dětí, začala angažovat za práva matek. Když zemřela, pokračovala v jejím započatém úsilí její dcera, která požádala pastora metodistické církve ve městě Grafton v Západní Virginii, aby vykonal zvláštní bohoslužbu na počest paní Jarvisové a všech matek světa.
V ROCE 1907 Anna Jarvisová (zemřela v r. 1948 bez prostředků a zcela opuštěná ve starobinci) zahájila kampaň za ustavení Dne matek jako národního svátku. Dočkala se v roce 1911. V roce 1914 byl Den matek prohlášen oficiálně za národní svátek - den veřejného vyjádření lásky a úcty matkám. Druhou květnovou neděli matky nepracovaly, nevařily, neuklízely. Všechno obstarávaly děti, které navíc maminky ochotně obsluhovaly. Dospělí posílali matkám pozdravy a blahopřání. Občané USA se zdobili květinou - bílou ten, kdo maminku už neměl, a červenou ti ostatní.
NÁPAD OSLAVY Dne matek do Československa přišel kolem roku 1918, kdy zemi navštěvovalo hodně lidí z USA, mezi nimi i sociální pracovnice. Ideu šířila Čs. ochrana matek a dětí, Červený kříž, Sokol, Orel, katolické spolky i některé ženské komise při politických stranách. "Maminku máme každý jen jednu a je jediná, která nás nesobecky milovala. Dětmi se cítíme ve dvou stejně jako ve čtyřiceti letech, proto půjdeme slavit pod heslem Hold matkám," tak začínala výzva v Českém slově z roku 1924. Noviny zvaly na oslavu do Stromovky, kde se konal jeden z prvních Dnů matek u nás.
NEJVÍCE SE o oslavu Dne matek v bývalém Československu zasloužila Alice Masaryková. Ostatně není divu, protože její otec T. G. Masaryk na svou matku vzpomínal takto: "Matka na mne měla větší vliv než otec... Matka byla chytrá a moudrá... Matka byla zbožná. Ráda chodila do kostela, ale neměla k tomu kdy, protože musela dřít na rodinu..."
MATKA, která vychovala a vypěstovala ve svých dětech ušlechtilé vlastnosti, zůstávala v minulosti často v pozadí a nepovšimnuta. Proto od samého zrodu tohoto svátku nikdo nepopíral, že by matkám měly být více nakloněny zákony a že stát by měl matkám a dětem hmotně pomáhat. Nejen v tento sváteční den by si každý měl připomenout úctu ke každodenní neviditelné péči matek o novou generaci, pěstovat smysl pro cenu dobrých vztahů mezi mužem a ženou a vytvořit ovzduší dobré vůle, které toto tisíciletí tolik postrádá.
Přáníčko
V zahrádce kytičku
pro svoji matičku
natrhám.
S kytičkou srdíčko
má zlatá matičko
Tobě dám.
Jaké to je zemřít?
Jeden těžce nemocný chlapec se dozvěděl od svých rodičů, že se už
nikdy neuzdraví. Jednoho dne se proto zeptal své matky: „Jaké to
je zemřít?“
Maminka se mu to snažila vysvětlit následujícími slovy:
„Pamatuješ si ještě na to, jak jsi byl malý a venku dováděl se
svými kamarády? Večer jsi byl tak unavený, že jsi usnul u večeře.
Druhý den ráno jsi se však probudil v postýlce, ve svém pokoji.
Někdo, kdo tě miluje, se o tebe postaral. Převlékli jsme tě do
pyžama a tatínek tě vzal do náruče a odnesl tě do tvého
pokojíku. Podobné je to se smrtí. Jednoho rána se probudíme na
zcela jiném místě. Ježíš nás vezme do svých silných rukou a
odnese ke svému nebeskému Otci, protože nás má tak rád. Potom
už chlapec věděl, že v nebi na něj čeká milující Otec. Za několik
týdnů odešel za ním...
Kdo vložil svůj život do rukou Ježíše Krista a drží se Ho, ten
také ví, že umírání a budoucnost spočívají v jeho silných rukou.
Ježíš říká: „Mé ovce slyší můj hlas a já je znám a následují mě. A
já jim dávám věčný život a nezahynou navěky a nikdo je
nevytrhne z mé ruky. Můj Otec, který mi je dal, je větší nade
všechny a nikdo je nemůže vytrhnout z ruky mého Otce. Já a Otec
jsme jedno." Jan 10,27-30
Smutné datum - 3.5. 2007... přesně 11 let, co nám odešla naše milovaná maminka...
25.8.1937 - 3.5.1996
Moje milá mami,
Ty už nejsi s námi,
zůstaly jsme sami
bez Tebe a se slzami...
Se smutkem v srdci na Tebe milá mami vzpomínáme a modlíme se za Tebe, i ostatní naše milé dušičky...
Moc nám chybíš!!! :(
Vzpomínka na naše dušinky...
Moc nám chybíte...
25.8 je den, kdy by se narodila naše milovaná maminka...
Umřela nám ve svých nedožitých 59 letech...
*25.8.1937 
3.5.1996
Milá mami, byla jsi ta nejlepší maminka na světě, stále na tebe moc vzpomínáme a nikdy, po celý náš zbytek života na Tebe nezapomeneme!!!!!
Mami...
Bráška
Míla...
"Odpočinutí lehké, dej duším ó pane, a světlo věčné, nechť jim svítí, nechť odpočívají, až na věky veků - Amen..."
Modlíme se za vás!!!!!!!!!
Vzpomínka na naše drahé zesnulé...
Přes tisíc let ctí křesťanská Evropa Památku zesnulých. Historie ji poprvé zaznamenala v r. 998 ve francouzském benediktinském klášteře v Clugny opatem Odillonem, odtud se rozšířila dál do katolické Evropy a od 14. století zakořenila i v Římě.
Na 1. listopad je stanovena Slavnost všech svatých a následujícího dne, tedy 2. listopadu se slaví Památka zesnulých. Ten den, jemuž říkáme Dušičky, je skutečně zasvěcen duším zemřelým, "dlejícím v očistci", tedy na jakémsi prahu, kde se rozhoduje o jejich dalším bytí a duše se na tuto cestu připravují. A 2. listopadu se živí modlí za tyto zesnulé, aby jejich hříchy byly odpuštěny či alespoň zmírněny. Lidé chodí na slavnostní mše a navštěvují na hřbitovech hroby svých blízkých zesnulých. Zapalují svíčky, které mají představovat život a zdobí hroby květinami a věnci.
2. listopadu bychom měli vzpomínat na své drahé, kteří již nejsou mezi námi. Zapálit pro ně svíčku, věnovat jim upřímnou modlitbičku. Anebo si, každý dle svého, jednoduše třeba u lahvinky vína a několika voňavých svíček vytáhnout rodinné album a u rozpraskaných černobílých fotek se snažit vybavit jejich tvář, pohyby i slova, zkrátka jací byli, když tu ještě byli...
Večer dušiček je údajně nejtajmnějším v roce...
Takže mami, a všechny naše dušinky, Vaši, babinky a dědové, prostě všichni nám blízcí, modlíme se za vás, a tady pálíme svíčičky...
Halloween po česku - dušičky
V Evropě se Halloween slaví jako dušičky. Tato vzpomínka na zemřelé se slaví 2. listopadu. Zapalují se svíce na hrobech, přináší květiny a věnce. Lidé vzpomínají na ty, kteří už nejsou mezi námi.
Den dušiček...
Naše milé dušinky... maminka, bráška a Míla :(
Náš taťulka... :(
Modlíme se za vás... !!!
Modlitba
za dušičky naše blízké i vzdálené:
Odpočinutí věčné dej zemřelým, Pane,
a světlo věčné ať jim svítí. Ať odpočívají
v pokoji – Amen.